Časopis Srdíčko

SRDÍČKO, "noviny malých", vycházelo v letech 1932-1942 - nejdříve jako čtrnáctideník a od 4.ročníku (1935) jako týdeník tiskem nakladatelství Jos. R. Vilímka v Praze. "Bohatě vypravený, celobarevný, ilustrovaný týdeník tiskl pohádky, říkanky, loutkové hry a hádanky o soutěž s knižními odměnami (v jediné pravidelné rubrice "Ořišky pro louskání - pro radost a zasmání") pro mladší děti. Časopis programově publikoval radostné, optimistické texty: "... veselé, rozmarné; žádné bolesti a trudy!" Pravidelné místo v něm měly příběhy či loutkové hry o Kašpárkovi od různých autorů" (Štefan Švec; 2014; ČESKY PSANÉ ČASOPISY PRO DĚTI (1850-1989)). 

V roce 1932 - 1935 byla cena za jednotlivé číslo o 16 str. 1 Kč. Předplatné na celý rok i s poštovným, činilo 22 Kč.

Na počátku německé okupace, nebylo zřejmé nakolik nacistický režim bude represivní a jaké zákazy bude realizovat. V této době vycházelo stále Srdíčko a redaktor Schweigstill se snažil do časopisu zařazovat co nejvíce pohádek, říkanek a obrázků s vlasteneckou tematikou. V měsíčníku Muzea hl. m. Prahy v čísle 10/2002 v článku s názvem "První rok protektorátu očima pražského dětského časopisu"  autor Zdeněk Šesták na tuto vlasteneckou a pro autory rizikovou činnost upozorňuje.

Zdeněk Šesták v článku poukazuje na některé konkrétní příklady této činnosti. "Hned titulní obrázek prvního čísla časopisu je ilustrací k povídce B. Schweigstilla "Srdíčko u Blanických rytířů". Popisek k ilustraci je jasný "V jednotě, lásce a víře, nadejdou zas doby lepší". Dále v textu autor článku např. uvádí: "V čísle 4 je básnička "Svatý Václave!" (autor BS) s výzvou "Modlí se dnes k tobě / celá Tvoje země, / všechno české plémě: / Nezapomeň! Nedej Zahynout!" Na rámující kresbě je nalevo silueta Řípu a na pravo trojvrší, nad nímž se rýsuje patriachální kříž, známe symboly Slovenska. Je tak jasně připomenuta jednota někdejšího Československa. Nejenom Hradčany a patriachální kříž, se objevovaly jako doprovodné ilustrace k dalším povídkám a básničkám, ale podařilo se takto v tomto dětském časopise vydat ilustraci v té době zakázané Československé vlajky a zobrazit zakázanou osobnost v podání T. G. Masaryka. Z Šesták k tomuto uvádí: Číslo 28 vyšlo 7. března, v den, kdy se po celé trvání Československérepubliky oslavovaly narozeniny T. G. Masyryka. Není tedy divu, že úvodní "Pohádku s hádankou" od F. Weiniga doprovodil CK obrázkem, na němž i dítě jistě poznalo TGM. Sedí v křesle a v ruce má přesýpací hodiny, jako by chtěl říci "Všeho do času".  V článku stejného autora na str. 12 je na dalším místě uveden opět hezký příklad neposlušnosti k protektorátnímu režimu formou ilustrací k pohádkám, které z dnešního pohledu mohou vypadat naivně, ale ve své době mohly mít pro oba autory, aktivní v pražském Sokole, velmi vážné  až smrtelné důsledky: "V čísle 31 vtitulní kresbě k pohádce "Jedna z Kocourkova" (autor Fr. Šálek) představuje CK Kocourkov jako typické německé město, plnéhrázděných domů s vysícími prapory, na jejichž středním červeném pruhu je kočičí hlava ísto hákového kříže. V titulní kresbě čísla 33 jsou pak ozbrojení mravenci, jejichž přilby s prostrčenými tykadly nápadně připomínají teutonské helmice".

Vládní nařízení č. 175 ze dne 7. května 1941 "o úpravě poměrů v českém tisku" v podstatě zastavilo vydávání většiny českých novin a časopisů". Toto nařízení se týkalo i časobisů dětských včetně Srdíčka. Na zvěr svého článku Zdeněk Šesták oceňuje angažovanost B. Schweigstilla a C. Kotyšana: "Odvážný postoj pracovníků redakce Srdíčka na počátku Protektorátu si však zaslouží i po více jak 60 letech náš obdiv a upřímné poděkování. Pánové Schweigstille a Kotyšane, byli jste opravdovými vlastenci!!"

(Z Šesták, První rok protektorátu očima pražského dětského časopisu, Měsíčník Muzea hl. m. Prahy, 2002, roč. 10, č. 2, s. 16, ISSN 0862-4984)

Bohumil Schweigstill

Cyril Kotyšan a Bohumil Schweigstill
Cyril Kotyšan a Bohumil Schweigstill


Redaktorem Srdíčka byl Bohumil Schweigstill (1875 - 1964), "který byl mimo jiné ředitelem obchodní školy a autorem loutkových her. Je známý především ze svého působení v redakci časopisu Mladý čtenář a také jako spisovatel, hlavně pohádkových děl, jako například: Hvězdička s nebíčka, Páni kluci. Jejich radosti a starosti, Jak šlo Srdíčko do světa nebo Veselé národní pohádky. Používal též pseudonymy Jiří Klas a Prokop Tichý" (wikipedia.com). V časopisu Srdíčko působil jako externí redaktor.

Bohumil Schweigstill se také autorsky věnoval českému loutkovému divadlu. "Zpracovával výhradně pohádkové náměty a zdůrazňoval jejich výchovné vyznění. S oblibou používal ustálených typů, zvláště dvojici Honzu a Kašpárka, kterého oproti tradici pozměnil na chytrého a statečného klučinu. Tato proměna odpovídala výhradnímu zaměření tehdejších loutkářských produkcí na dětské publikum a umožňovala dětem ztotožnit se s tímto dětským hrdinou. Jeho hry patřily zejména v prvních desetiletích 20. století k nejhranějším hrám českých loutkářských amatérů" (amaterskedivadlo.cz).

© 2016 Cyril Kotyšan
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky